Prý jsem ta nevděčná a nejhorší dcera...

30. listopadu 2017 v 17:57 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Jsem strašně naštvaná a jediné, co mi asi pomůže, je se z toho vypsat. Protože mi teď stejně nezbývá nic jiného, než čekat. Opravdu jsem tak nevděčné a rozmazlené dítě? Opravdu jsem zlá holka, co chce vystěhovat svoji matku z bytu?!? Mám já tyhle stresy před Vánoci za potřebí? Abych vás tedy uvedla do problému a vysvětlila vám, jak se věci mají, tak čtěte, pak třeba sami posuďte, jestli jsem blázen já nebo moje matka.

Vždycky jsem byla ve škole spíš ten šprt, co se učí a chce mít nejlepší výsledky, základní školu jsem prošla se samými jedničkami a moje aspirační úroveň dosahovala poměrně vysoko. Po základní škole jsem si našla dlouhodobý vztah, ve kterém jsem spořádaně byla skoro 8 let. Během toho jsem stihla vystudovat gymnázium, navštěvovala všechny možné i nemožné kroužky, účastnila se všelijakých olympiád a snažila jsem se být vždycky tou nejlepší. Doma jsem měla ve všem podporu. Po úspěšné maturitní zkoušce jsem se rozhodla studovat pedagogickou fakultu a na pět let jsem odjela do velkoměsta, abych mohla začít dělat něco, co mě bude bavit. A taky abych mohla, přiznejme si, užívat život na koleji a propařit týdny a víkendy, jako každý mladý člověk. Moje cíle byly spíše takové, že se do maloměsta už nevrátím, zůstanu pryč a začnu tam nový život.


Jenže ještě během studií na gymnáziu nám zemřel děda a po něm jsme zdědili byt, který je v osobním vlastnictví. Samo sebou se mi tam nechtělo hned stěhovat z bytu, kde jsem měla všechno zařízené a i poměrně velký pokoj, i když jsem ho sdílela a ještě sdílím společně s bratrem. Čas na rekonstrukci nebyl, byt se renovoval postupně a já mezitím dostudovala Bc., Mgr. a domů jsem se vracela pod podmínkou, že naši se tedy přestěhují do nového a já s bratrem budu napůl sdílet státní byt. Což je docela logické. Čtyři dospělí v jenom paneláku je docela na hlavu. S rodiči jsme se na všem rozumně domluvili, já dostala práci v okolí a od září jsem se těšila na vidinu toho, jak budu mít konečně svůj vlastní pokoj a budu tady spokojená. Protože v práci s kolektivem a tak spokojená opravdu jsem. Zatím.

Přišlo září a nic se nedělo. Uplynul říjen a pořád nic. Matka začala zbrojit na všechny strany, manipulovat se všemi a hledat záminky, jak stěhování zastavit, zbrzdit, nebo úplně zrušit. Pane bože! Snad si nepředstavovala, že s ní budu bydlet do 30? Bohužel asi představovala. Vystudovala jsem v termínu, všechno jsem si vždycky plnila, kázeňské problémy jsem neměla, okamžitě jsem si našla práci, nechci se přiživovat a jediné, co teď slyším je to, jak jsem zlá, že ji stěhuju z bytu, jak jsem nevděčná, nevychovaná, nepřející a kdesi cosi. Docela dost mě to mrzí, proto to ze sebe musím nějakým způsobem vypsat. Tohle vědět v létě, už bych se domů nevracela a zůstala bych ve svém milovaném univerzitním městě, které mi tak moc chybí, protože já jsem městský typ. Dala jsem ale přednost ekonomičtější variantě pro začátek, což mi přišlo rozumné a s vidinou vlastního bydlení se to zdálo jako skvělá nabídka. Státní platy učitelů jsou stejné jak na vesnici, tak ve městě, spočtěte totiž si výdaje tady a tam.

Moje matka celý život vlastně nepracovala, žije si ve svém vlastním světě a teď kolem sebe umí jenom kopat. Já vím, rodiče si člověk nevybírá a vždycky bych mohla dopadnout hůř, ale sakra, proč nemůže mít trochu dospělého rozumu? Já jí nerozumím. Občas mám pocit, že jí všechny ty alternativní věc a semináře a její divné kamarádky vymejvají mozek a ona skočí všem na lep, všechno by rozdala, žila by v lese a nejraději by neměla u sebe žádný majetek. Táta se honí od rána do večera v práci, já a brácha jsme dost zodpovědní na to, abychom se uživili.

Mámu jsme kolikrát varovali předtím, ať se srovná, protože jinak se do Vánoc nepřestěhujeme, a pod stromečkem budeme rozbalovat krabice. Mám ale dost jasnou vizi, že to tak dopadne a akorát se budeme hádat. Všechno mě fakt štve. Zítra přijede babička a děda…. Budou mi přát k narozeninám a zase budeme muset hrát divadlo, jak je všechno doma v nejlepším pořádku a zalité sluncem, jenom aby se mámini rodiče nedozvěděli, že jediný, kdo to brzdí je naše matka. Ah, jo, já už nevím jak dál.

Troufnu si říct, že ve svých 25 letech, čtvrt století mi bude v pondělí, mám nárok na to mít svůj vlastní pokojíček a potřebuju i prostor k práci. Učebnice, sešity, papíry, tužky….. to všechno se mi válí různě po stole, koberci, parapetu, protože nemám na práci dostatek místa. Jak asi, když spíme s dospělých bratrem na palandách a doslova ještě v dětském pokoji, protože s mým odchodem na vejšku se všechno zastavilo. Během dob na gymnáziu jsem skoro bydlela u přítele, takže se v pokoji nic neměnilo a vlastně jsem taky měla svůj prostor. Jo, zvykla jsem si na to, mít svoji volnost, nikomu se nemuset svěřovat a žít si sama dle sebe a uměla jsem se na koleji i o sebe sama postarat. Tak si to představte, najednou se vrátíte domů a rodiče mají problém se vším, že by doma někdo přespal navíc, že se bude rozkrámovávat byt, rozkládat gauč, nebo je velmi zajímá, kam jdete, s kým jdete, v kolik přijdete, proč jste se vrátili tak pozdě…………

Otázkou zůstává, jestli se opravdu do Vánoc přestěhujeme, nebo se budeme dál hádat. Zatím jsem strůjcem neštěstí já, protože táta na mě již přepsal byt. Nevím, kdo je tu nedospělý, ale tyhle hádky mě taky ničí, aby se pak máma ve výsledku nedivila, že za ní těch par stovek metrů do nového bytu nebudu chodit na návštěvu. Přála bych jí takovu "výměnu dětí", aby zjistila, co v nás má. Nepracující příživníky, alkoholiky, nestudující feťáky a já nevím co.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 30. listopadu 2017 v 20:32 | Reagovat

Dospělé děti nemají bydlet s rodiči, sama dobře vím, o čem mluvím... 8-O

2 Shira Elizabeth Shira Elizabeth | E-mail | Web | 6. prosince 2017 v 7:33 | Reagovat

Řekla bych, abyste se přestěhovali vy a ne máma, ale.. Když už na tebe ten byt přepsal. Jestli to správně chápu.

Možná, že nechce opustit místo, kde tak dlouho bydlela.. To je tak jedinej důvod, ale stejně neni úplně rozumnej.

3 Kerria Kerria | Web | 6. prosince 2017 v 8:47 | Reagovat

Nějak nechápu, proč se tedy do toho druhého bytu nepřestěhuješ ty.

4 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 6. prosince 2017 v 10:23 | Reagovat

no já myslím že rodiče vždycky těžce nesou když se děti mají odstěhovat a souhlasím s padesátkou tak dospělé děti by neměly bydlet s rodiči:-)

5 jsemucitelka jsemucitelka | Web | 6. prosince 2017 v 11:57 | Reagovat

[2]: Ano, je to pro ni těžké opustit místo, kde tak dlouho byli. Ale předtím jsme se na tom všichni tak rozumně domluvili.

[3]: Právě proto, že ten druhý byt je v osobním vlastnictví a na co bude táta platit nájem státu, když může bydlet ve vlastním bytě, který si sám zrekonstruoval. Je jasné, aby nájem spíš platily vydělávající děti, které to budou mít jako přechodné bydliště, protože ségra s bráchou taky spolu nebudou bydlet věčně. :)

[4]: Jojo, právě to si taky myslím, kor, když jsem si na to za ty roky na VŠ odvykla. My jsme právě ten opačný důkaz toho, že se chceme osamostatnit. Většinou to nyní bývá tak, že se děti nechají přiživovat.

6 m. m. | E-mail | Web | 6. prosince 2017 v 12:28 | Reagovat

Když to brzdí máma, tak ať si zůstane a platí nájem sama. Táta by si měl umět dupnout, je-li doma živitelem.

Je těžké takové věci poslouchat, ale budete to muset překousnout a celou věc tedy rozlousknout bez ní, ať už tou nebo tou cestou. Jinak to bude odkládat donekonečna a dělat čím dál tím větší problémy.

Nevděčná nejsi a určitě nejsi ani blázen. Někdy mají holt rodiče problém děti pustit, když vidí, že si samy dovedou žít po svém a nepotřebují je. A tak radši budou všechno komplikovat, jen aby s nimi zůstaly co nejdýl. Určitě to není tak, že by si o tobě myslela něco zlého, někde uvnitř na tebe musí být pyšná. Jen ji prostě asi štve uvědomění, že už ji "nepotřebuješ", třeba jí došlo, že je ona ta, která potřebuje druhé, a než aby to přiznala, svaluje radši vinu na druhé.

Taky nevím, proč to tajit před jejími rodiči. Třeba by byli ti, kdo by s ní dokázali pohnout. Každopádně když mě někdo něčím štve a komplikuje mi život, nemám důvod před někým dělat, že to není jeho vina, když je.

7 Katy Katy | Web | 6. prosince 2017 v 13:05 | Reagovat

V první řadě bych si uvědomila prostou věc, že nemůžeš nic rozhodnout za druhého. Rozhodnutí můžeš dělat vždy jen sama za sebe. Je hloupé, že ti máma něco slíbila a teď to není ochotná dodržet, ale neuděláš s tím nic. Na tvém místě bych si našla podnájem, nějakou garsonku - a máš po starostech. Hlavně nepřemýšlej nad tím, co děláš špatně a nenech se od maminky vydírat a manipulovat. Máš právo na svůj život, svá rozhodnutí a své zázemí bez ohledu na cokoli.

8 jsemucitelka jsemucitelka | Web | 6. prosince 2017 v 15:14 | Reagovat

[7]: Já vím, že za nikoho nic nemůžu rozhodnout, jen mi prostě mrzí, jak na mě vyjížděla a akorát dělá problémy. Jo, taky bych si dávno, vědět to, našla svůj podnájem. Ale když jsme se takto domluvili, že státní byt přenechají naši nám.....

Jsou to prostě takové emoční výlevy, včera už to bylo zase v pohodě a dneska pekla cukroví a říkala, že teda 17. 12. už budou první noc spát ve svém. Takže naše Vánoce s bráchou v bytě budou jako na staveništi, asi to všechno včas nesmontujeme. :-D

9 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 6. prosince 2017 v 16:05 | Reagovat

Já si nemůžu pomoct, ale taky bych se sebrala a našla si něco sama. Třeba by to maminku probralo a konečně by jeden z bytů v klidu nechala vám... Když ne, už bys měla svoje a po starostech.

10 proby proby | Web | 6. prosince 2017 v 16:19 | Reagovat

Nerozčiluj se. Věř mi, že je to všude stejné. Já sice vysokou nestudovala, ale právě proto, že jsem si vybrala školu jazykovou, jako roční a s matkou mám též odlišné světy - to mě hnalo se rychle začít živit sama, abych nebyla taky ta nevděčná, nevychovaná a nemusela poslouchat výčitky toho, že mě furt živí oni.
Je to opravdu všude stejné a čím více slečny dospívají, tím více to očividně matkám vadí.
Moje matka se už nezmění, ale tobě přeji štěstí více a držím palce! Nejsi v tom sama :-)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 6. prosince 2017 v 19:58 | Reagovat

My řešíme Vánoce ... zda budeme sami nebo s tchyni a tchánem. Můj odchod z domu mamka ještě moc nevstrebala.  Utekla jsem. Brachu klidný odchod celkem vzala dobře. No a sestra m 6 let. Ta tam bude ještě dlouho.

Jinak - jsi normální :)

12 Perla Perla | E-mail | Web | 6. prosince 2017 v 20:08 | Reagovat

Všetci máme svoje chyby, no ty si nikde žiadnu neurobila. Možno tak akurát tú, že stále dúfaš v osvietenie, ktoré nikdy nepríde. Úplne ťa chápem, viem, aké to je mať nezhody s rodičmi a hlavne v týchto veciach ako je život popri práci. Keď to nikam nevedie, niekedy je najlepšie zbaliť sa a odísť. Nechať ostatných, nech si riadia svoje životy a nenechať, aby ovplyvnili ten tvoj, aby si sa po rokoch neotočila dozadu a niečo neľutovala. :-)
Snáď sa veci dajú do poriadku a budeš mať svoje bývaníčko, pretože na Vianoce by mal byť doma pokoj, nie pohroma. :-)

13 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 6. prosince 2017 v 20:43 | Reagovat

Myslím, že tě trochu chápu v tom, když dospělí žijí se svými dospělými dětmi.
Moje máti žije s vidinou, že s ní budeme pod jednou střechou žít celý život, aby to bylo co nejvíc "ekonomické". Jenže ani jedno z jejích dětí se k tomu dvakrát nemá a kdykoliv na to přišla řeč, je z toho pohroma. Takže před Vánoci to neřešíme vůbec, aby byl klid.

14 Nelie Nelie | E-mail | 7. prosince 2017 v 22:39 | Reagovat

Nebudu soudit ani jednu stranu.
Se svojí mamkou jsem měla velmi bouřlivé vztahy, hodně jsme se hádaly, na ničem se neshodla a řekla bych že máš to obe dost trápilo. Hodně nam pomohlo, když jsem se cca v 23 letech odstěhovala. Docela narychlo. A bylo to. Najednou to byl muj zivot. Měla jsem práci, ve které se mi dařilo kariéře růst (i bez dostudovane vysoké skoly), prostě jsem dokázala věci po svém. A nás vztah byl lepší.
Teď, ve svých 26, čekám svoje první dítě, musela jsem se odstěhovat z města kde mám svojí rodinu (velmi malou) a až teď začínám chápat, co všechno pro mě rodiče dělali a že ačkoliv na mě mamka kolikrát křičela a dělala zle, bylo to protože mě má ráda. To člověk pochopí opravdu až když se sam má stát řodicem. Naše vztahy jsou teď vrelejsi.
Takže moje ráda zní. Neber ohledy a odstěhuje se. Zarid si zivot podle svého, i když budeš mít občas finančně hluboko do kapsy (já žila třeba i z 1000 na měsíc po zaplacení nájmu a uctu). Bude to tvuj zivot. A s odstupem času možná pochopíš jak se na celou věc dívala tvoje mamka. Těžko říct. :-)

15 AlbertSwicy AlbertSwicy | E-mail | Web | 7. června 2018 v 17:53 | Reagovat

The men's prostate is central to the portion of a male's reproductive :. It secretes fluids that assist the transportation and activation of sperm. The prostate gland can be found just while watching rectum, below the bladder and all around the urethra. When there is prostate problem, in most cases really really irritating and inconvenient for the patient as his urinary method is directly affected.

The common prostate medical problems are prostate infection, enlarged prostate and prostate type of cancer.

Prostate infection, also called prostatitis, is regarded as the common prostate-related overuse injury in men younger than 55 years old. Infections of the prostate are classified into four types - acute bacterial prostatitis, chronic bacterial prostatitis, chronic abacterial prostatitis and prosttodynia.

Acute bacterial prostatitis will be the least common of types of prostate infection. It is brought on by bacteria located in the large intestines or urinary tract. Patients may feel fever, chills, body aches, back pains and urination problems. This condition is treated by utilizing antibiotics or non-steroid anti-inflammatory drugs (NSAIDs) to help remedy the swelling.

Chronic bacterial prostatitis can be a condition of a particular defect within the gland and the persistence presence of bacteria in the urinary tract. It can be brought on by trauma on the urinary tract or by infections via the rest in the body. A patient may go through testicular pain, lower back pains and urination problems. Although it is uncommon, it could be treated by removal from the prostate defect then making use antibiotics and NSAIDs to help remedy the redness.

Non-bacterial prostatitis accounts for approximately 90% of all prostatitis cases; however, researchers have not even to create the sources of these conditions. Some researchers believe that chronic non-bacterial prostatitis occur as a consequence of unknown infectious agents while other believe intensive exercise and lifting may cause these infections.

Maintaining a Healthy Prostate

To prevent prostate diseases, a proper diet is important. These are some with the actions you can take to maintain your prostate healthy.

1. Drink sufficient water. Proper hydration is critical for overall health and it will also maintain the urinary track clean.

2. Some studies advise that a number of ejaculations each week will prevent cancer of the prostate.

3. Eat steak without excess. It has been shown that consuming greater than four meals of beef a week will heighten the probability of prostate diseases and cancer.

4. Maintain a proper diet with cereals, vegetable and fruits to make sure sufficient intake of nutrients necessary for prostate health.

The most important measure to consider to make certain a wholesome prostate is usually to go for regular prostate health screening. If you are forty years old and above, you ought to go for prostate examination at least once per year.

16 Kik Kik | 13. srpna 2018 v 21:25 | Reagovat

Jak to vypadá s bytovou situací teď?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama