Je důležité, se s tím umět smířit, ale zároveň….

31. ledna 2018 v 23:07 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Když předminulý týden přišel mail od centra čtenářské gramotnosti, že je možnost letět na týdenní placenou stáž na Maltu, docela to se mnou zamávalo. Malta! Do háje! Moře! Zdarma! Moje myšlenky jednoznačně souhlasily, že chci jet.

"Já chci letět na Maltu!"

Což o to, souhlasit mohly, ale ještě tu je druhá kolegyně. Má na to stejné právo jako já. Kdo pojede? Kdo to rozhodne? Podle čeho to rozhodne? Jsem mladá začínající učitelka, ona je tam o mnoho déle. Může snadno prohodit pár slov a obhájí svůj názor tím, že má na to větší právo a já že poletím za rok. Jenže co bude za rok? Zůstanu na stejné škole, nepůjdu dál studovat? Budu tu na vesnici bydlet? Já se přece nechci celý život zavřít do bytu a denně dojíždět na vesnici. Strašně mi chybí město, a co když se něco stane a přijde nějaká nabídka? Rozhodla jsem se, že pro stáž udělám vše, co bude v mých silách. Na rozhodnutí jsme měly necelý týden.

Doma jsem s nadšením vyprávěla, jaká možnost se nám naskytla. Je to opravdu bomba. Oni vážně nelhali, když nám v říjnu na školení slibovali možnosti stáží v zahraničí. Vůbec jsem nečekala, že to přijde tak rychle a ještě k tomu, že se poletí na takové místo, kde budeme učit ve školách rodinného typu dle našeho stupňového zaměření a odpoledne se nabízejí možnosti jako je prohlídka historického centra nebo jen relax u moře. Co víc bych si mohla přát, že?

Mamka s taťkou mě trochu uzemnili, že přece jenom spíš poletí ta druhá a já až ten další rok. S tím domněním jsem žila celý víkend, a tak nějak se s ním i smířila. Ovšem, stihla jsem své naštvané emoce "vylejt" každému na potkání.

"Hm, takže nikam neletim!"

V pátek na pedagogické radě kolegyně chyběla, tudíž nemohlo dojít k žádnému rozhodnutí. Vůbec jsem s ní nemluvila a nevěděla jsem, co od toho čekat. Přes ten víkend jsem vychladla a v pondělí o velké přestávce jsme se sešly ve sborovně. Já už dorazila naprosto bez emocí. "Tak jak to uděláme?" zeptala se mě. "Nevím, chci letět úplně stejně jako ty." "Tak si o to střihneme.

Jsem mistr ve stříhání!

V tu chvíli jsem si řekla, že teď je v sázce všechno, zavřela jsem oči a na tři jsme střihly. Dala jsem kámen a ona nůžky, v tu chvíli jsem se bála otevřít oči… Začala se mi klepat kolena a ona s klidným hlasem řekla, tak letíš ty. To si nedovedete představit tu radost, která ve mně v tu chvíli proudila o sto šest a vlastně nemohla ven. Hledí na vás zbytek sborovny a vy chcete skákat radostí, křičet, jásat, dupat, máchat rukama…. Prostě projevit neskutečnou radost, ale zachováte dekorum a řeknete, vážně? Tak ok, jdu poslat přihlášku. Když se po zazvonění sborovna vyprázdnila, skroutila jsem se na židli a s tlumeným výkřikem jsem vyhrkla!

No, do pr**** JÁ LETÍM NA MALTU!!!!!

Takovou upřímnou radost jsem strašně dlouho nezažila a bylo to vidět, i když jsem šla učit. Ten den mě už nic nerozhodilo a doma jsem spustila z plných plic, aby to všichni slyšeli. Začala jsem skákat po posteli a radovat se jako malá. Odevzdala jsem to osudu a ten za mě rozhodl. Proto je dobré do poslední chvíle doufat! Naděje je tu vždycky, vždyť právě díky ní můžeme přežívat a zažívat radost.

Po pár dnech euforie vyprchala a začaly mi docházet všechny záležitosti s cestováním spojené. Angličtina, zařizování… ale co, hodlám se postavit výzvě čelem. Kdy jindy, když ne teď.

Carpe diem.

Výsledek obrázku pro malta
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Unavená matka Unavená matka | 31. ledna 2018 v 23:21 | Reagovat

tak super, gratuluju...učitelky odpočinek potřebují :-)

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 1. února 2018 v 10:50 | Reagovat

Úžasné :D občas to všechno nechat na hře s rukama :D

3 Eliss Eliss | Web | 1. února 2018 v 15:54 | Reagovat

Moc gratuluji a užij si to 8-)

4 Damien Damien | Web | 2. února 2018 v 9:31 | Reagovat

To je skvelé. Presne takto by to malo byť. Kolegyňa súhlasila s náhodným výberom a to je fér. Gratulujem k víťazstvu a poriadne si to uži! :)

5 jsemucitelka jsemucitelka | Web | 2. února 2018 v 9:39 | Reagovat

[1]:, [2]:, [3]: Moc děkuju! :)

[4]: Jo, bylo to od ní vážně férové. Když si dokázala o takovou celkem závažnou věc jen tak střihnout. Pomalu se ve mně probouzí obavy, co všechno mě tam čeká, ale chtěla jsem, mám to mít. :-D

6 Damien Damien | Web | 2. února 2018 v 12:40 | Reagovat

[5]: Určite, keď to nechala tak a nebila sa argumentami ako "Jsem tady déle." a podobne.
Neboj sa, veď si sama písala:
"budeme učit ve školách rodinného typu dle našeho stupňového zaměření a odpoledne se nabízejí možnosti jako je prohlídka historického centra nebo jen relax u moře."
Bude skvelo, potom o tom napíš ;-)

7 jsemucitelka jsemucitelka | Web | 2. února 2018 v 13:46 | Reagovat

[6]: Jojo, mám to v plánu. :) Fotit budu o sto šest a přidám reportáž, jaké to tam vlastně bylo. :)

8 Zdíša Zdíša | E-mail | Web | 3. února 2018 v 15:52 | Reagovat

Na Maltě bydlí jeden můj známý. Prostě se sbalil a odstěhoval se. Evidentně je tak šťastný, taky kdo by si stěžoval na moře a teplo... :D

Zdíša

9 Bára Bára | E-mail | Web | 3. února 2018 v 20:23 | Reagovat

Moc gratuluju, to je skvělé! Taková stáž je určitě super zkušenost - a na Maltě? Taky bych hned letěla! :D

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. února 2018 v 21:36 | Reagovat

Gratuluji, bude to určitě úžasná zkušenost. A na reportáž se pro změnu těším já :-).

11 signoraa signoraa | Web | 4. února 2018 v 16:45 | Reagovat

Gratuluju k umění "správně střihnout". :-D

12 Lucka Lucka | E-mail | Web | 20. února 2018 v 12:24 | Reagovat

Tak to je krásný, jednak to bude paráda a jednak jak jsi to popsala. :-) Takový to smíření s tím, že teda asi nepoletíš a potom až skoro dětská radost, že to fakt vyšlo, úplně mám radost s tebou. :-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama