Školní olympiády a jak to chodí dál...

31. ledna 2018 v 15:27 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky

Jsme malá škola, na které není moc výrazně talentovaných žáků. Když už někoho dotlačíte do toho, aby se zapojil do školního kola, musíte ho nějak namotivovat, aby se připravil opět na okres. Jeden chlapec přestoupil na jinou školu, a tak mi zbyla pouze jediná soutěžící, se kterou jsem v té obrovské zimě, co před pár týdny byla, vyrazila do okresního kola.

Co to znamená pro učitele? Tak po pořádku: Mít na starosti dítě. Naštěstí jsem měla dost rozumnou holčinu, která nikterak nepotřebovala žádný dohled. Za druhé: Suplování. To víte, sice jedete na školní akci, ale tu dobu nesedíte přímo ve třídě a neučíte, takže vám to nikdo nezaplatí, a nezbyde vám nic jiného, než si o volných hodinách zasuplovat v jiných třídách, aby to náhodou někde nechybělo. Ah, ten školský systém…. Stále stejná písnička. :)

Pojďme na tom najít i nějaká pozitiva! Člověk se zase někam podívá a na druhou stranu nemusí táhnout bandu zlobiváků. Vysadí svého vědomostmi nabitého svěřence, popřeje mu mnoho štěstí a zajde s kolegy na kávu.

Když jsem se na nádraží potkala se svojí učitelkou ze základní školy a stejně tak z gymnázia, byla jsem úplně zpátky v čase. Jako bych na tu olympiádu jela včera a ono už je to tolik let, kdy jsem soutěžila. Stála jsem tam v roli paní učitelky a přišlo mi to k neuvěření. Všechny jsme společně zašly na kávu a zákusek, společně zavzpomínaly a poklábosily. Hned jsem si zase připadala dospělejší. To na tom dni bylo moc fajn.

Na vyhlášení výsledků jsme se bohužel neumístili nijak vysoko, nicméně bodové hodnocení nebylo zas tak špatné. Když jsem na tu olympiádu z dějepisu koukala, nebyla opravdu nejlehčí. Ze 110b měl vítěz 70b a my 14. místo s 49b. Formu odměny za účast jsme si společně vybrali na dobrém obědě v indické restauraci. Takže to nebyl až tak zlý výlet. Jen mi mrzelo, že to celé postrádalo trochu toho nadšení pro soutěživost.



Související obrázek


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 11. února 2018 v 16:01 | Reagovat

Ono se to fakt neproplácí? To je teda na hlavu. Ale jinak se umím ztotožnit s tím pocitem z potkání učitelky ze základky. Na základce jsem se do žádných olympiád nehnala, i když tehdy jsem měla největší šanci uspět, na střední jsem se pak nadšeně hlásila na olympiády z češtiny (fakt dobrovolně, jediná a s nadšením, asi jsem vypadala jako magor :D) a příjemný bonus vždycky byl, že jsem na okresním kole potkala mou velice oblíbenou češtinářku ze základky. A pak jednou kdysi olympiáda v el. komunikaci, tam byla součástí prohlídka pivovaru a posezení na hodně příjemné zahradě s hodně příjemným sluníčkem. Ovšem teda neproplatit to je značně... hloupý systém.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama