Duben 2018


Když objevujeme svět

17. dubna 2018 v 16:46 | jsemucitelka |  Žákovské perly
Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Obrozenci v kině

15. dubna 2018 v 16:45 | jsemucitelka |  Žákovské perly
Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Obrozenci se měli. Už mohli chodit do kina 😂
"Pane Erben, slyšel jsem, že dneska hrají tu vaši Kytici. Nezajdeme do kina a dáme k tomu popcorn?"....

Vynechat párty kvůli práci...?!

14. dubna 2018 v 11:14 | jsemucitelka
Včera jsem se rozhodla ten pátek pojmout trochu jinak a nešla jsem na párty, která obvykle končí místní diskotékou a já se domu dostanu s ranním rozbřeskem, a to právě proto, že jsem si na dnešek naplánovala práci, která ve čtvrtletí trápí každého učitele. Sobotní odpoledne a večer mám naprosto zabité vystoupením a posledním plesem, tudíž nezbývá nic jiného, než máknout v sobotu ráno.... "ráno".

V 7 ráno jsem se vzbudila plná elánu, že něco začnu udělat, nakonec mě budil v 9 brácha, že jede pryč. Bylo na čase vstávat.
Nyní je 11 a já jsem si stihla udělat v klidu snídani, kafe do nového hrnečku se srdíčkem (abych si pak smutnila, že jsem sama opuštěná) .. :D :-/ a sebrat prádlo, uklidit kuchyň a připravit si šaty na ples.

Co jsem původně měla dělat?!
- opravovat slohovky, počítat průměry všech ročníků, chystat několik testů z dějepisu a češtiny....

Venku je tak krásně a já se mučím doma tím, že něco musím začít dělat a výsledek je nulový. A to jsem si myslela, že tahle prokrastinace s vejškou skončí. ... Jak naivní.

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Pátek třináctého se nic zvláštního nestalo....!

13. dubna 2018 v 16:50 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Pátek třináctého jsem přežila celkem bez úhony. Až na to, že jsem si občas přišla se svojí prací úplně zbytečná. :-D Deváťáci byli 4 a tím pádem nemělo moc smysl dělat přípravu slohové práce, tak jsem jim zadala cvičně fejeton a mohli si vybrat ze dvou témat:

1) zda jsou opravdu přijímačky na střední školy důležité
2) mladý X starý učitel

Jeden kluk mě svými postřehy opravdu překvapil, když hodnotil mladé učitele a jeho výrazy a uspořádání textu byly nadmíru uspokojující. Že naše společnost je stejně nastavena tak, že i ten hloupý nakonec tu maturitu stejně dá. ...Nakonec se v nich něco přece jen probudí. :-D Pak, že neumí psát! Pchee...

Od druhého kluka jsme se dozvěděla, že do školství nepatří učitelé okolo dvaceti a okolo 60. Mladí způsobují prý nadrženost deváťáků a na starý se koukat nechce, to raději bude celou dobu číst v učebnici.....

Takže? Zlatá střední cesta... No, ono mi už taky vlastně táhne na třicet..... :-D Bohužel.
Druhou "zbytečnou" hodinou byl dějepis, kdy jsem se včera dělala se 3 prezentacemi a odprezentovala pouze 2, protože na tu poslední hodinu vypověděl počítač.... :-/ No, jsem zvědavá, co přijde večer.

Proč mě už NEbaví být učitelkou!

11. dubna 2018 v 20:48 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky

Proč mě stále baví být učitelkou?! Ne! Proč mě už nebaví být učitelkou!


Asi jsem to včera podvědomě tušila, že dneska přijde něco velkého, taky že přišlo. O tom, jak je nejhorší práce s rodiči a ne s dětmi, jsem tady již psala. Tak na to nyní "vesele" navážeme. Máme za sebou už ani nevím kolikáté setkání, kde se dokola domlouváme na jednom a tom samém. Váš syn bude chodit do školy se žákovskou knížkou a na hodinu bude mít připravené věci. Výsledek? Nulový. Den co den, za mnou jako třídní učitelkou chodí ostatní učitelé a řešíme, co zase nemá a co vyvedl. Jeho chování dospělo v posledních 2 měsících do takových mezí, že si na školu vytvořil averzi.


Nemá mě rád, protože jsem přísná a důsledná.


Pár postřehů o tom, proč mě přes to všechno baví stále učit

10. dubna 2018 v 22:03 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky

Najdi to pozitivní!


Když se mě někdo z kamarádů zeptá na školu, dokážu si stěžovat na ty zlobivé děti hodiny. Do toho pak přijde diskuze na téma platy učitelů a je z toho debata v jednom ohni. Zítra mě čeká asi sté sezení s tím jedním problémovým žákem a jeho rodiči a vůbec se na to netěším, o to víc mě právě teď napadlo, trochu si udělat radost těmi momenty, které mi zvednou náladu a během kterých si říkám, že jsem na správném místě a dělám to, co mě baví.

Jak už jsem psala a jak většinou bývá zvykem, umím si dost často na to svoje povolání jenom stěžovat, ale co třeba taky najít nějakou světlou chvilku, kdy moje srdce plesá radostí a probouzí se ve vás takový ten pocit, "Jooooo, pojď mi! Povídej dál. Ještě mě víc pochval, vyprávěj, proč tě ty hodiny baví!" Během toho se snažíte zachovat naprosto klidnou tvář a přitom byste doslova poskočili metr vysoko.

Děti jsou dle mého názoru upřímné, někdy až moc, takže si dost vážím těch chvil, kdy mi pochválí hodiny. :)

......Tak, jen do toho, pochval se!!!!