Červenec 2018

Dárky na konci školního roku

30. července 2018 v 12:20 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Trochu jsem si zavzpomínala na uplynulý školní rok. Vzhledem k tomu, že závěr byl opravdu hektický, tak jsem se ani nestihla "pochlubit", čím jsem dělala radost na závěr roku já jim. :) Rozdala jsem svoje první vysvědčení, byla to pro všechny slavnostní chvíle. :) I holky vzadu okřikovaly kluky, ať se uklidní, že je to teď přece důležité. Když všichni spokojeně seděli a drželi vysvědčení se svýchrukách, začala jsem i já rozdávat dárečky. Jedna moje známá mi připravila takovouhle sadu mimoňů. :) Děti byly překvapené, že mají také dárky a nakonec docela nadšené, že každý má toho svého, a že každý je naprosto jedinečný a jiný, protože je to ruční práce. Mají tedy stejnou věc a zároveň jinou. Potom musela být společná fotka s paní učitelkou a dárky. :) Bylo to moc fajn, když jsem pak viděla ty jejich příspěvky na IG, jak se chlubí s mimoňem. :)#jsemucitelka

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Učíme se tygrijsky

25. července 2018 v 23:42 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Dneska mi dorazila zásilka z knihkupectví KNIHY DOBROVSKÝ. Rozhodla jsem se, že se naučím tygrijsky. 🐯 Můj první školní rok jsem chodila domů vážně vyčerpaná a zničená právě z několika jedinců, kteří se opravdu od ostatních lišili. Letos to hodlám vzít za jiný konec. Chtěla bych jim porozumět a hlavně jim pomoct. Mimo jiné se hodlám s Kamilou sejít, tak do té doby chci mít nastudováno, co je třeba.
Pošťák mě zastihl cestou k vodě, tudíž jsem ji vzala hned s sebou. A protože jsem byla celá od opalovacího krému, nechám si na čtení úplný klid až jiný večer v posteli. 😁 #ucimesetygrisky #jsemucitelka #teacherslife

Náhody neexistují

23. července 2018 v 19:15 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Moje mamka bere výlety do Mikulova vždycky jako takovou duchovní cestu. Teď se to stalo i mně. Dneska jsem došla k dalšímu AHA. Mělo se to stát.

Nyní to dost souvisí s mým osobním životem, nicméně se to stává inspirací pro můj profesní pedagogický směr. Jsem z toho po dnešku plná dojmů, že vlastně ani nevím, kde začít. Ráda bych si tímto psaním ujasnila důležité cíle, kterých bych ráda dosáhla, protože přesně to mi teď chybí. Cíl. Poslední vytyčený cíl jsem splnila před rokem - dostudovat a najít si práci.
Bloumáte tak životem, chodíte do školy a stále víc a víc přemýšlíte nad tím, co bude dál? Je vám 25 a i byste vlastně stáli o to, někoho potkat. Že kvůli tomu ale musíte ujet asi 800 km, to vás fakt nenapadne.

Na svatbě na dalekém východě jsem u naších známých a příbuzných potkala jednoho muže. V první chvíli, když kolem mě procházel, jsem ucítila takové to "a do háje, ten je pěknej". Jenže si mě všímali hlavně všichni okolo a on tolik ne. Udělala jsem docela dost, abych ho k sobě nějak připoutala, nakonec to vyšlo. Ovšem to první setkání nebylo tedy po litrech vína a borovičky úplně to pravé. Nedělní výlet se mi také nepovedl.

Sliboval i výlet za mnou, ale když jsme od sebe celé Slovensko a celou Českou republiku, tak to moc reálné není. Párkrát jsem se mu snažila psát, hodněkrát mě ignoroval. Holky, která by to neznala. Konečně potkáte muže svých snů a on vám neodepíše. Pak se ozve a vy už chystáte svatební oznámení a kupujete šaty. ...

Letní škola byla ale na Moravě a on v dojezdu hodinu a půl. Prostě jsem se zase překonala a napsala mu do toho spíše monologu, který jsem si v konverzaci vedla. A on najednou začal komunikovat a že jo. Další den jsme domluvili ubytování a bylo to. Takže jsem po velmi vydatném vzdělávacím bloku na osobnostní rozvoj vyrážela směr Mikulov, kde jsme se potkali a přijeli jsme úplně ve stejnou chvíli.

Je to gentleman tělem i duší. Dochází mi z něj slova a vlastně vůbec nevím, jak se chovat. Tohle se mi nestalo. Má svůj názor, stojí nohama na zemi, nevadí mi u něj, když se nechám vést. Většinou ti kluci skáčou jak pískám já, nebo jak já mám čas. Tady jsem zažila úplný opak a světe div se, vůbec mi to nevadilo! Dozvěděla jsem se, čím vším si prošel a jak je duchovně laděný. Celý ten den i večer s ním byla naprostá nádhera. Strašně dlouho jsem se necítila tak dobře. A ani nám nevadilo společně jenom mlčet a objímat se.

Při rozloučení jen tak prohodil, tak ahoj a třeba zase za rok.... Co jsem mu na to měla jako říct, taky jsem se rozloučila a cestou zpátky domů jsem během těch 5 hodin měla dost času na přemýšlení. Byla jsem rozhodnutá ho pustit z hlavy, že na něj prostě nemám. Nebudu mu psát, nemá to cenu.

Dneska jsem měla naprosto volný den, kdy jsem si řekla, že budu odpočívat a budu se věnovat sama sobě. Nahlédla jsem do papírů z letní školy a hledala knížky, které jsem si chtěla koupit a byly by mi inspirací a ku pomoci práci s žáky ADHD. Našla jsem autory knih Jak se krotí tygr, Jak komunikovat s tygrem a další...... a teď sledujte tu souhru "náhod"

Knihy --> autoři --> životní mapy --> lektoři --> ON.

Tak jsem prostě věděla, že mu musím napsat. Sám se tomu smál, jak jsem k němu zase došlo. Chtěla jsem radu od něj, vyprávěla jsem mu ten můj dlouhý příběh o tom problémovém žákovi. Odkázal mě hlavně na Kamilu. Tak jsem jí dneska zavolala a vím, že se s ní chci setkat a to několikrát. Už jenom kvůli sobě a svojí životní mapě, protože to přišlo přesně ve správný čas a potom i kvůli práci ve škole s takovými dětmi. Dneska jsem si i jejich knížky objednala a těším se, až přijdou. Kamile mám zavolat za 14 dní po dovolené a domluvíme se na osobní konzultaci. Sama netušila, jakto že teda mluvím česky, když on je Slovák a pak se smála našemu setkání.

Ten člověk se pro mě stal neskutečnou inspirací a učitelem. Přeju si a věřím, že se ještě setkáme a bude mi mít co nabídnout. Protože já tu příležitost nechci pustit. Konečně se v mém životě objevil někdo, kvůli komu by mi najednou nevadilo sebrat se a jít bydlet tak daleko a ještě na Slovensko!

Cíle:
1) dát se dohromady po citové stránce
2) definitivně se rozloučit se starým vztahem
3) najít tu správnou životní cestu
4) být úspěšná a oblíbená žena i učitelka
5) naučit se právně komunikovat s lidmi
6) umět lidi vést
7) lépe ho poznat
8) být šťastná


Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Závěr letní školy

23. července 2018 v 18:04 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Poslední blok jsme trávili celý venku v přírodě společně s další zajímavou a inspirativní lektorkou psycholožkou. Učili jsme se za správný konec pochopit motivaci. Přesně po tomto sezení jsem prožila několik AHA momentů.

Forma motivačních rozhovorů mi vlastně ukázala, jak to ve skutečnosti je a jak se člověk jako učitel nebo člověk k někomu jinému chová. Představte si to, jako houpačku, vždycky když ji vidíte na hřišti, je jeden konec dole a druhý nahoře. Vy sedíte dole, dítě nahoře a čím víc na něj argumentujete a skládáte jednu cihlu za druhou, tím se on nemůže dostat dolů. Visí nohami nahoře a co asi cítí? Bezmoc, strach, chuť odejít, je bez pevné půdy pod nohami. Čím více je na jedné straně návodů, jak z toho ven, tím nemá protistrana energii to řešit. Takže když se na dítě, žáka sesypete s velkou množství problémů, on to nezačne řešit, ale udělá opak.

Jak je správné reagovat? Shodli jsme se na otevřených otázkách - dáváme mu tím prostor. Ukázat mu, že i my jsme třeba byli ve stejné situaci - vyjádříme mu tím podporu. Měl by mít na výběr z několika možností.

Upozaďte svoje ego, naslouchejte a pozorujte a hlavně nereagujte ukvapeně. Do rámečku jsem si taky dala větu: [Neměj ambice, že ho spasíš] .... někdy to prostě nejde.

Nikdy bychom dítě neměli kritizovat před skupinou a efektivněji se nám bude problém řešit z rohu stolu a ne každý na jenom konci. Můžete se pokusit přenést zodpovědnost za problém na něj a nabídnout společný zájem o vyřešení.

Hodně mě také bavily techniky jak zvládat svůj stres a jak s ním bojovat. Hodně jsem si uvědomovala věci a po celou dobu letní školy jsem se nenudila a opravdu jsem zažila ještě něco, co jsem nezažila. Práce s energiemi byla skvělá.

Jak mi dneska jeden člověk napsal, náhody neexistují, prostě to tam má být, tak přesně tak pociťuji tu "náhodu" že jsem se dostala k tomuto projektu. Týme, opravdu zvedám palce! Opět skvělé! Jako v květnu na Maltě.


Výlety po Moravě

23. července 2018 v 17:35 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Výlety po Moravě byly součástí naší skvělé školy. Hlasovala jsem pro Znojmo, protože ač Mikulov nabízel více možností, znám ho hodně dobře a podvědomě jsem tušila, že se tam podívám další den. Znojmo bylo krásné... Fakt se mi tam líbilo, i když cestou tam nám docela dost pršelo, ale to mě neodradilo. Bohužel jsem se nedostala do rotundy sv. Kateřiny, kam jsem hlavně chtěla, nicméně jsme si užila soukromou prohlídku po hradě. A jako kolegyně průvodkyně jsem to měla zdarma. :) A docela dost mě pobavily vzkazy dětí pánu Bohu v kostele sv. Mikuláše. :) Ta dětská nevědomost je opravdu krásná.

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Biblioterapie je ....

23. července 2018 v 17:10 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Už jste slyšeli o biblioterapii? Já předtím nikdy také ne, ale po tomto bloku jsem si uvědomila, že s ní vlastně už dávno trochu pracuji a nyní mohu pracovat mnohem víc. Lektorka, která vedla seminář druhý den, po tom všem, co se ve sklípku vypilo, byla méně akční než lektor o den zpět, nicméně mluvila tak klidně a vyrovnaně, že mi vůbec nevadilo sedět a poslouchat. (Neusnula jsem!) :P

Opět je to psycholožka, takže skrze její aktivity jsem poznala sebe sama a uvědomila jsem si spoustu věcí. Bylo to na mě vlastně dost psychicky náročné a vysilující, že jsem nakonec byla ráda, že to v jednu skončilo. Emoce ze mě jenom proudily a já je musela potlačit. Nemohla jsem to s nikým dořešit, na osobní konzultace už nebyl čas. Ocenila bych tohle všechno v úzkém kruhu nebo jen sama.

Došlo mi, kde mám v sobě problém, a že ho chci začít řešit. Tři roky jsou už dlouhá doba a já chci jít dál. Všechno se to nyní v mém osobním životě kolem něj točí, ale jestli chci začít jinak dál, musím se posunout. Kresba obličeje mi po pár prvních úkolech naprosto přesně vyjevila, co momentálně prožívám. Bolelo to. Dost. Stejně tak mnou promlouval problém při pouhém čtení knížky od P. Čecha - Vlak (doporučuji), kdy jsme tvořili otevřený konec. Došlo mi, že do všeho nyní projektuji své osobní stavy - tak nějak funguje biblioterapie.

Lektorka nás ještě nechala vybrat jednu knihu, která nás zaujme, přitáhla mě na první pohled divný brach strach - kniha o umírání a o tom, že smrt je důležitou součástí našeho života a jak je důležité umět toho člověka ze života pustit, že někdy když ho tu držíme násilím, on nedokáže odejít a trápí se.

Další inspirací mi byly knihy Jak se krotí tygr, Jak se domluvit s tygrem - manželé Kopsovi pracují s ADHD a já už teď vím, že se s nimi musím setkat.... Nechápu ten sled náhod, který se mi teď udál....


Začátek letní školy

23. července 2018 v 17:03 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Na tuhle letní školu jsem se opravdu těšila. S tímto týmem nepracuji poprvé, tudíž jsem věděla, že mě nezklamou a určitě to bude velmi inspirativní. Ovšem, že až tolik?! To jsem netušila. Celý ten blok byl zaměřen hlavně na osobnostní rozvoj sebe sama, což mě pak vlastně překvapilo, protože jsem z jara zapomněla propozice, když jsem se od centra čtenářské gramotnosti hlásila, že v létě čas mám. První den po příjezdu jsem hrozně ráda viděla některé lidi, s nimiž jsem si užila stáž na Maltě.

První blok byl zaměřen týmové spolupráci. Různě jsme se poznávali a na sympatickém lektorovi bylo vidět, že ví přesně, o čem mluví, je kreativní a zajímavý. Na závěr toho všeho jsme si i zaběhali, protože jsme v týmech mapovali terén a v něm hledali tvz. pexeso. Užila jsem si ten první den po příjezdu na maximum. Poznávala jsem sama sebe, ale i druhé.
Napište o sobě 3 věty z nichž jedna bude lež, připněte na záda a nechte ostatní, aby tu lež odhalili.

Jsem neskutečný cíťa, plačka...
Jsem člověk, který si neumí zorganizovat čas.
Jsem ukecaný extrovert, který chce stíhat všechno.
Co je lež?

Většina čárkovala 1. a 2. možnost - vyrovnaný počet.
Lež byla dvojka. (Byla jsem zpětně ráda, že jsem upozornila na svoji blbou vlastnost u všeho brečet, protože další bloky byly tak citově náročné, že jsem měla fakt dost....)

Večer jsme společně nasáli atmosféru vinného sklípku s degustací i přednáškou. Spát jsem šla nad ránem, protože jsem si pak s panem psychologem a koordinátorem vydržela bavit do pěti ráno.

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.:-D

Cesta na letní školu

23. července 2018 v 16:54 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Prázdniny jsou prostě fajn, teď se jedu ale zase trochu vzdělávat. Projekt síťování čtenářská gramotnost, který mě vzal v květnu na Maltu, teď připravil letní školu na Moravě. Hrozně moc se těším, že zase zažiji něco nového, něčím se obohatím anebo si něco zajímavého vyzkouším. 😊 Moje cesta, kterou jsem vlastně řídila takovou dálku přes republiku, měla zastávku v krásných Slavonicích na dobré kávě, dopadla dobře. 😊 #letniskola#ucitelkasevzdelava #atakypijevino #vsechnovinosveta #vypitsklipek 😂🍷

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.

Nejsem moc hodná?

23. července 2018 v 16:53 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Občas přemýšlím, jestli nejsem moc hodná. Ti, kteří sledují moji stránku od začátku, jistě si všimli, že se vyskytl jeden velmi problémový žák, který mi celý rok pil krev. Jeho známky se v pololetí poměrně dost zhoršily a on vůbec nechtěl pracovat. Nicméně není to vůbec hloupý kluk, jen se mu často nechce. Často jsem mu vyhrožovala, že když nepracuje, písemky má nevyplněné, tak propadne. Ke konci roku trochu zabral, ale nic moc to nebylo. Ani neměl průměr přes 4,5. Ale za tu jeho neochotu by si tu 5 vůči ostatním asi zasloužil. Nakonec jsem mu ji nedala...
Potom se objevily zvěsti, že jsem nespravedlivá, že si to rodiče vydupali. Tohle rozhodování je občas těžké... Jsem moc hodná? Co je ta spravedlnost.... A hodná ke komu? Kdybych myslela na sebe, tak by to dopadlo jinak. Já jsem jeho třídní a já z toho budu mít šedivé vlasy...
Kluk tedy šel na konci roku pro vysvědčení s přesvědčením, že bude mít za 5 a s dárkem. Rodiče ani on neztrácí smysl pro humor. To se musí nechat. #teacherslife #jsemucitelka #oblibenec #nejvetsizlobivec#neztracismyslprohumor #jaztracimnervy #alevytrvam


Diagnóza: Učitelka

23. července 2018 v 16:52 | jsemucitelka |  Z deníku začínající učitelky
Prázdninové "dovolenkové" ráno. Děti mi na konci roku děkovaly různými způsoby, ale asi vážně vyhrává krabička těch nejlepších bonbónů🍬, jaké jsem kdy jedla. K tomu všemu mají dokonalý design! Nevím, jestli to bylo nevědomky, ale 🦋 a 👠 a = já 😁
Knížku Diagnóza: Učitelka doporučuji všem svým kolegům. 😁 Vážně jsem se nasmála a hlavně zavzpomínala na Plzeň. (podobnost s učiteli opravdu čistě náhodná.... 😂) Takže je tam všechny poznáte.... Jsem ráda, že jsem mohla studovat volně bez závazků, proto tu paní a všechny starší kolegy obdivuji, když se do toho sami pustili během práce a rodiny. #2k18#jsemucitelka#teacherslife#lovebooks#ucitelkanadovolene

Fotka uživatele Z deníku začínající učitelky.